Existuje mnoho definic sociálního podnikání, základní principy jsou ale vždy shodné: Sociální podnikání slouží společensky prospěšnému účelu. Může se jednat o začleňování znevýhodněných osob na trh práce, zvyšování zaměstnanosti ve vyloučených lokalitách nebo ochranu životního prostředí. Cílem je bezesporu přinášet prospěch celé společnosti.

Hlavním cílem sociálních podniků je „vyšší dobro“, musí zároveň být ekonomicky udržitelné a schopné vygenerovat vlastní příjmy. K tomu je nutné sestavit fungující obchodní plán, jasně stanovit cíle a dobře promyslet cenovou politiku, aby podnik dosahoval pozitivních hospodářských výsledků. Sociální podniky se od běžných podniků liší především způsobem nakládání se ziskem. Zatímco u běžných podniků se zisk často rozděluje mezi majitele nebo akcionáře, sociální podniky reinvestují velkou část svého zisku zpět do rozvoje podniku, péče o zaměstnance a naplňování společensky prospěšných cílů.

Sociální podnikání se zaměřuje na vytváření pozitivních dopadů ve společnosti.

Významnou roli hraje rovněž aspekt životního prostředí. Pokud se podnik zaměřuje například na zvýšení zaměstnanosti v určitém vyloučeném regionu, měl by odpovědně využívat místní zdroje. Často se klade důraz na pozitivní dopad na místní komunitu. Sociální podniky se podílejí se na místních iniciativách, zaměstnávají převážně obyvatele daného regionu a často využívají lokální zdroje a produkty ostatních místních podnikatelů.Sociální podnikání představuje atraktivní alternativu ke klasickému podnikání a imponuje množství žen, které se zajímají o společenské otázky a chtějí svou činností přispívat k pomoci ostatním.